Nový domov

15. června (rok není známý)

Ahoj Sindy,

zrovna sedím u psacího stolu v mém novém pokoji a řekla jsem si, že bychom si mohly posílat dopisy. Ano, v dnešní době plné emailů, esemesek, různých messengerů, directů a já nevím čeho všeho ještě, tu sedím a pachtím se s dopisem, který už skoro nikdo nepíše. Ale když mi naši řekli, že v našem domě (i v domě tvém, Amber a ostatních mých kamarádek) existuje něco, co by se dalo nazvat domácí pošta, proč ji nevyužít? Aspoň se nějak zbavím toho nepřeberného množství prázdných papírů, které se mi nechce vyhazovat - však znáš mou úchylku na kancelářské potřeby :D Krom toho také ušetřím za známky a dopis ti dojde už zítra, což je super vzhledem k tomu, že je zítra sobota. Česká pošta by ti to jinak doručila až v pondělí (nebo taky nikdy, hihi).

Dnes jsme KONEČNĚ dostěhovali poslední věci do našeho nového domu a pak začalo velké vybalování - jedním slovem N.U.D.A. Opravdu jsem se nechtěla přestěhovat, kde jsme bydleli předtím jsem měla hodně vzpomínek, přátel, ale když naši dostali tu novou práci v nějakém tom novém středisku v Praze, muselo to být. Dojíždět denně do Prahy přes 2,5 hodiny opravdu nestojí za to. Naštěstí jsme udělali kompromis, nepřestěhovali jsme se do středu města (kterej blázen by to udělal?!), jak chtěla původně mamka, ale do okresu Praha - Východ. Je to určitý okres Středočeského kraje, tvoří ho několik menších obcí. Ale to určitě víš, když jsi "dávala pozor" v hodině zeměpisu ;) 

Bydlíme v rodinném domku, což je x krát pohodlnější než ten malý byt, ve kterém jsme donedávna bydleli. Už nemám společný pokoj s Lolou, každý z nás 4 sourozenců má svůj vlastní pokoj - i když ho Honza moc nevyužije, když je doma jednou či dvakrát do měsíce. V obálce máš fotku mého oblíbeného místa v pokoji - takový výklenek ve zdi, kde trávím mnoho času. A zmínila jsem také, že všichni máme svou vlastní malou koupelnu? Prostě ráj. Rodiče mají svou vlastní ložnici a máme zde ještě pokoj navíc - hádám že ho budeme nejvíc používat my děcka na různý přespávačky, nebo jako sklad na věci, co se nám už nevlezou do pokojů :D

No ale abych nekecala jen o domově. Příští týden ve středu nastupuji do té nové školy. Ano, už příští týden. Nevím, proč tak brzy, ale nějaký důvod to mít musí. Ještě že naše škola uzavírá známky tak brzy. Bohužel s vámi nepůjdu na ten rozlučkový večírek, který náš ročník plánuje. Ten víkend totiž MUSÍM být ve škole, i když bych mnohem radši byla s vámi, nebo dělala cokoliv jiného. Fakt se mi tam nechce, radši bych studovala cokoli jiného, ale ani nemám na výběr – buď tahle škola, nebo její „sesterská“. Buď ráda, že ti vaši nechali vybrat si školu jakou chceš, a do ničeho tě nenutili.

Na co se fakt netěším jsou školní uniformy. Jednu letní, druhou zimní. Na tělocvik máme školní trička a kraťasy či kalhoty

Takové plus, které škole dám, je možnost výběru až z 80 povinně volitelných předmětů, z 20 povinně volitelných jazyků, a to nepřeberné množství zájmových kroužků, které pod školu spadají. Také nebudeme začínat v 8, ale až v 8:45, 9, nebo dokonce 9:30 - to bude záležet na rozvrhu. Ten si sestavíme sami dle podmínek, které nám ještě řeknou. Ovšem výuka daný den NESMÍ trvat déle než do 15:45 z nějakých důvodů, které se také teprve dozvíme.

Taťka mi řekl, že jakmile budu mít za sebou úvodní den a noc, už nikdy nebudu mít problémy s koleny, protože se mé šlachy zpevní a uzdraví. Kéž to je pravda, ráda bych se vrátila k basketbalu, pokud ovšem bude na výběr ve škole. Přijde mi ale, že vše je jedno velké tajemství. Položila jsem rodičům či sestrám tolik otázek co se týče výuky, školy, ale odpověď jsem žádnou nedostala. Budu si muset počkat na informační schůzku konající se týden po nástupu do školy.

Mamka na mě volá, už je večeře. Měj se hezky a pozdravuj doma.

Brzy napiš!

Leah

----------------------------------------